PROTLOUKÁNÍ 3. TRIMESTREM

18:00


Dne 30. září jsme se s Melounkem přehoupli do 3. trimestru a já se už nemohla dočkat toho, až konečně protnu tu pomyslnou cílovou pásku, která prozatím zůstávala ještě proklatě daleko. 3. trimestr byl hodně náročný a já si díky němu uvědomila, že i když se člověk cítí hodně bídně, vždy může být ještě hůř! V práci mě čekal náročný mezník, kdy jako státní zaměstnanec jsem i já musela odjet do Prahy složit další z úřednických zkoušek a co Vám budu povídat, studovat při práci v době požehnaného stavu, to je úkol pro opravdové vytrvalce! Nekonečné množství paragrafů se mi za žádnou cenu nechtělo uhnízdit v hlavě a únava, která byla mnohdy silnější než já, mě také moc nepomáhala. Nakonec mi bylo z hůry dáno a ani nevím jak, zkoušku jsem úspěšně složila. Obavy z toho, že se po mateřské nebudu mít kam vrátit, byly v tu ránu zažehnány a já mohla oslavit prodloužení smlouvy na tři roky! Nedlouho po složení zkoušky se mé dny strávené v práci začaly chýlit ke konci a já tak konečně mohla začít trochu odpočívat. Přestala jsem dělat věci ve spěchu, na mé zájmy zbylo více času a díky tomu jsem se začala cítit více spokojeně. Zamluvila jsem pro nás těhotenské focení, zúčastnila se libereckého Restaurat day, konečně rozpoutala sáhodlouhé debaty o jménu našeho potomka a s manželem vyrazila na nákup dětské výbavičky.


 

3. trimestr se nesl v duchu vážných rozhodnutí. Neustále se něco řešilo a stále se objevovaly nové a nové úkoly, které bylo třeba rozhodnout. Melounkovo jméno, výběr porodnice, nové bydlení. No prostě toho bylo víc než dost. Vybrat jméno byl asi největší úkol této etapy. Všichni nám do toho kafrali a čím víc se našeho rozhodování účastnili, tím hůře se nám rozhodovalo. Každý náš návrh měl podle nich nějakou mouchu a nám tak nezbývalo nic jiného než tomu udělat přítrž! S okolím jsme to přestali řešit a dali pouze na svůj vlastní úsudek. S myšlenkou na to, že ta naše ratolest bude přinejmenším prezident, jsme museli zohlednit vážnost jména a tak žádní Pepíčci, Matějové, Babety či Lojzičky nepřipadali v úvahu. Na moderní Benjaminy a Izabely také nebyla chuť a my se tak v těch jménech začali pěkně plácat. Žádné nám pro toho našeho malého génia nepřipadalo dost dobré, a proto jsme si s jeho výběrem dali hodně na čas. Finální verzi jsme vymysleli teprve 14 dní před porodem a ač nám našeho Štěpána a Žofii každý vymlouval, stejně jsme si nedali říct a pomalu se s chutí začínali těšit, zda k nám přiletí Čap nebo vrána.

Díky tomu, že jsme pohlaví našeho Melounka zatím ještě neznali, nelámali jsme si hlavu ani s nákupem výbavičky. V podstatě jsme ji nakupovali až na poslední chvíli a to pouze díky velkému nátlaku okolí, který nám měsíc před plánovaným porodem dával už značně najevo, že je skoro hřích ještě nic nekupovat. My si však stále drželi svou no stress atmosféru a vše kupovali, až jsme uznali za vhodné. Navíc musím konstatovat, že ač se to v naší době nezdá, vybrat unisex produkty pro prcka je stále ještě problém. Koupili jsme tedy pouze to nejpotřebnější a zbytek? Ten jsme objednali až po porodu.


Ve 30. týdnu přišel čas na zápis do porodnice a jak tomu tak u mě bývá, stále jsem ještě nebyla pevně rozhodnutá v tom, kterou zvolit. Liberec nebo Jablonec? To je otázka, kterou řeší né jedna nastávající maminka a já ji řešila obzvláště dlouho. Sama jsem se nakonec po dlouhém rozhodování přiklonila k Jablonci a zpětně musím přiznat, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem v mém životě udělala. Absolvovala jsem zde předporodní kurz, veškeré předporodní prohlídky i porod samotný. Pan primář Svoboda odvedl skvělou práci a přitom všem, co jsem si během porodu zažila, si nedokážu představit, že by mě rodil někdo jiný!




Těch 9. měsíců opět uteklo jako voda a ač jsem si často zažívala opravdu krušné chvíle, teď po těch šesti týdnech, kdy už je těhotenství za mnou, musím přiznat, že už ty hrůzy nevnímám tak tragicky. Bylo to těžké, ale ty chvíle s Melounkem, kdy se na mě kouká jako na svou největší modlu, mi to vynahrazují. Asi bude ještě dlouho trvat, než v sobě překonám ten hrozný blok, že už těhotná být nechci, ale už nyní doufám, že to jednou přejde a za pár let tu budu mít další malý uzlíček plný radosti


Poznatky v tomto trimestru:
  • Váha šla velmi rychle nahoru. Stoupla mi o 13 kg a to z 55 kg na 68 kg. Celkově jsem tak nabrala 21 kg).
  • Sotva jsem se valila. ky velké váze se mi hroutily záda, otékaly nohy a funěla jsem jak lokomotiva.
  • Mimčo už bylo velké a tak tlačilo na žaludek, díky čemuž se opět začaly vracet nevolnosti.
  • Křeče jsem měla snad ve všech částech těla.
  • Noční bezmoc. Nemohla jsem najít vhodnou polohu ke spaní a tak jsem spala jen velmi málo.
  • 30. týden - zápis do porodnice.
  • Od 30. týdne co 14 dní na kontrola a monitor (monitoruje se srdeční akce miminka, pohyby miminka a stahy dělohy). Od 36. týdne každý týden.
  • Ke konci jsem už odpočítávala minuty, jen abych se už toho obřího bubnu zbavila.

You Might Also Like

14 komentářů

  1. Juuu, tady se deji velike věci. Moc gratuluji. Clovek urcite to nejhorsi zapomene, tedy vi, ze to bylo narocne, ale konkretni bolesti apod. odezni. Uzivejte se navzájem ve zdravi. Leti to. M. nordicpassion.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Markéto,
    díky moc za komentář!
    Díky němu jsem objevila nový blog a jestli dobře čtu, tak i další zázrak je na světě :-)
    Gratuluji a přeji zdraví oběma!
    Jen nevím, zda je to tedy Štěpánek nebo Žofinka ? ;-)
    Tvé pocity po prvním těhotenství chápu, ale věř, že velmi rychle přejdou a ty si třeba druhé těhotenství prožiješ ve větším klidu a pohodě!
    Já sama mám 3 děti, které jsem rozhodně předem neplánovala a nyní, když už jsem definitivně skončila svoje reprodukční období ženy, tak bych do toho ještě šla!
    Protože pro mě je narození dítěte zázrak a smysl života :-)
    Užívej každičké vteřiny mateřství, protože to neskutečně letí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkujeme! Nakonec se nám vyklubal Štěpánek. Nyní už jsem po šestinedělí a musím přiznat, že ty hrůzy pomalu zapomínám. Je to prostě zázrak!

      Vymazat
  3. Gratuluji ke Štěpánkovi, my máme doma tříměsíční Emičku. Na porodní záležitosti rychle zapomeneš a ačkoliv se tomu z počátku nechce věřit, ty různé bolístky atd. se vstřebají jakoby nikdy nebyly. Tedy aspoň u mě to tak bylo. Na začátku to po porodu bylo krušné, teď ani nevěřím, že se to stalo :D

    OdpovědětVymazat
  4. Je úžasné, jak to ta příroda zařídila, aby vše špatné bylo zapomenuto. Stačí úsměv od toho malého človíčka a máma by překonala cokoliv.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc gratuluji a přeji aby vám malý dělal jenom radost!:)

    OdpovědětVymazat
  6. Moc gratuluji ke Štěpánkovi :)

    OdpovědětVymazat
  7. Teda :) Gratuluju :) Já miminko prozatím vůbec neplánuju :)

    OdpovědětVymazat
  8. Congratulations! Beautiful photos.

    I hope that you visit my blog and maybe stay for longer!
    spiked-soul.blogspot.com

    Kisses
    Elwira Charmuszko

    OdpovědětVymazat
  9. Gratulujem :), ja mam pred tehotenstvom tak velky respekt, ze ani neviem ako ho raz budem vediet prezit....teda hlavne porod, mam z toho uplny des. Zatial sa vsak vsetkym tymto veciam vyhybam a vravim si, ze mam este cas....aj ked, predsa len uz sa mi pomaly blizi k 30. a to ma desi este viac
    LIFE IN PICTURES BY LU

    OdpovědětVymazat
  10. Ač je to k nevíře, mám kolem sebe spoustu holek... opravdu nemůžu říct žen :D, které jsou těhotné nebo už porodily, a tak jsem si poslechla těhotenských příběhů až až. A všechny se shodujete v tom, že poslední chvíle před porodem už se myslí jen na to, zbavit se konečně toho břicha... :D Těhotenství ti moc slušelo. :) Ať jste šťastní a zdraví... a taky věřím, že časem přejdou ty "čerstvé" myšlenky a začnete přemýšlet o dalším. :)

    OdpovědětVymazat
  11. Ač děti nemám a ani těhotná nejsem a v podstatě ještě nějakou dobu nechci být, tak články tohoto typu mám strašně ráda. Člověk se dozví hodně zajímavých informací a dokáže si představit co ho asi tak čeká :) Moc hezky napsaný článek :)
    Inspiration by Linda

    OdpovědětVymazat
  12. Gratuluji gratuluji a ať se má Štěpánek čile l světu! ❤️Je to láska neuvěřitelná, viď:)
    Papa ByGabra

    OdpovědětVymazat

Váš komentář je mi inspirací. Děkuji za každý váš názor

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe