COOKOVY OSTROVY
20:47
Je hezké mít sny, ale dnes už vím, že pouhé snění nestačí. Pokud chceme, aby se naše sny staly realitou, je třeba mít plán. "I don´t have a dream, i have a plan." To je krásná Kingova myšlenka. Očividně to cítil stejně jako já. Ráda sním o budoucnoti, ale sny mi nikdy nestačily a proto se snažím dělat vše tak, aby se ty mé sny staly skutečností.
Sním o tom, že si budu bezstarostně žít se svou rodinou v krásném domě na kraji města, že budu mít zaměstnání, které mě bude naplňovat a budu si tak připadat užitečná. O tom, jak budu pořádat nezapomenutelné párty pro své přátele a o tom, jak poznám cizí kraje. Miluju přírodu a jsem nadšená z toho, když se mi naskytne příležitost odcestovat někam daleko, někam, kde poznám pro mě neznámou kuturu a krajinu, kterou znám jen z vyprávění nebo dokumentárních filmů. Nechci však aby toto byly jenom sny, a proto se snažím svůj život plánovat a součástí mého plánování jsou i cesty po světě. Tentokrát jsme se s manželem rozhodli pro cestu do Tichomoří a protože jsme si chtěli hlavně odpočinout vydali jsme se na polynéské Cookovy ostrovy. Ještě teď si vzpomínám na to jak jsem koncem minulého roku řešila to, kam bych se v Tichomoří chtěla podívat. Ostrovů je zde spousta a člověk neví co si vybrat dřívě. Podle fotek jsem si představovala, jak krásné to tam asi je a jaké výlety se dají podniknout. Pročetla jsem nespočet cestovatelských článků a kochala se nad kýčovitými obrázky cestovních kanceláří. Po třech dnech v letadle jsem se ocitla v protičase na druhém konci světa na ostrově, kde lidé neřeší zbytečnosti a ač jste pro ně cizinec, rozkrájeli by se pro vás svojí dobrotou, protože tak se to u nich dělá.
Polynéské ostrovy znám z obrázků jako nadpozemský ráj, plný krásných divoženek a panenských pláží, né však všechny ostrovy takové jsou. Jednotlivé ostrovy od sebe leží jen pár minut letu vrtulákem a i přesto je mezi nimi tak velký rozdíl. Je zde velký kontrast mezi hornatou Rarotongou, která je moderním ostrovem plným bohatých američanů, a panenským ostrovem Aitutaki, kde se člověk po pouhých 35 minutách letu, ocitne v místě chudoby, neexistujících mobilních sítí, a pouze jednoho obchodu. Každý zde má svoje políčko, na kterém si pěstuje zeleninu, ovoce a vedle v ohrádce svůj dobytek. Jsou dobrosrdeční a vystačí si sami se sebou, čas neřeší a zda bude dnes pršet nebo ne jim je jedno. Ostrov, na kterém si lidé žijí svým domorodým životem a nikoho jiného k tomu nepotřebují. Je toto ráj? Neskutečně krásná krajina a lidé milí tak, jak jsem to nikde jinde nezažila. Sama jsem už za ty roky zvyklá na ruch velkoměsta, a proto by pro mě zde žití bylo velmi těžké, ale tu bezstarostnost a neskonalou dobrosrdečnost jim velmi závidím. Je to místo, které mě donutilo se nad sebou samou velmi zamyslet.
.JPG)
7 komentářů
jéé a víc nebude?
OdpovědětVymazatkrasne napisane až mi behali zimomriavky keď som čítala o tých ľuďoch aký sú milý, ked tak rozmýšľam nebolo by tam zlé sa niekedy narodiť, neriešia zbytočnosti a nenahaňaju sa za peniazmi ako tu a dokonca sú šťastnejší a ba možno aj zdravší:))
OdpovědětVymazattiež si pýtam viac! :) veľmi od srdca si to napísala... podľa mňa by pre kozmopolitného človeka bolo veľmi ťažké ostať v takejto krajine žiť a prispôsobiť sa...
OdpovědětVymazatLadyinBlack
Krásná slova a k tomu ty fotografie..zasnil jsem se a vysnil jsem si svůj dream island..
OdpovědětVymazatDěkuju a pěkný víkend..a přimlouvám se za více fotek ;)
Michael
www.ontheleaf.net
Krasne fotky! A povidani! Muselo to byt paradni dobrodruzstvi, takze souhlas s predchozimi komentari - chceme vic! :)
OdpovědětVymazatčistá nádhera!
OdpovědětVymazatľúbezná
Děkuji za krásné komentáře. Další článek jsem neplánovala, ale ráda vám ho přichystám.
OdpovědětVymazatVáš komentář je mi inspirací. Děkuji za každý váš názor