AJETO

20:05

 
Čím více se venku počasí vylepšuje tím více si uvědomuji, jak jsou ty víkendy krátké. Pracovní proces mě během týdne zaměstnává natolik, že bezestudu přiznávám, že né vždy jsem schopná po pracovní době ještě vyvinou nějakou smysluplnou aktivitu, a tak tuto činnost spíše odstouvám na víkend, protože o víkendu se toho dá stihnout nejvíce.

Na sobotu jsme měli v plánu zavítat do vedlejšího města na staročeské slavnosti, ale než jsem se nadála zvonící telefon mi v minutě mé plány obrátil zcela na ruby. Volal mi taťka, aby mě přesvědčil, že nejlepší možnost jak strávit dnešní den, je udělat si rodinný výlet do sklárny Ajeto. Potom, co nabídl i chutný oběd, neváhala jsem ani minutu a účast přislíbila. Když si tento den zpětně promítnu, byla by velká chyba s nimi nejet.


Cesta utekla jako nic a jen co jsem se dokochala krásnou severočeskou krajinou, stáli jsme před zrekonstruovanou továrnou s dominantním nápisem Ajeto. V areálu Ajeto naleznete sklárnu, zahradu s rybníkem i stylovou restauraci nabízející krom vynikající české kuchyně i možnost stát se na chvíli sklářem. Jen co jsme si v restauraci vybrali to správné místo pro nás, všiml si nás jednatel Ajeta, pan David Sobotka. S rodiči se zná v rámci pracovních styků a já jsem ráda, že jsem ho díky nim mohla také poznat. Je to velmi příjemný charismatický muž, který by se svou dobrotou pro lidi snad rozkrájel. Je smutné, že na takové lidi člověk narazí jen sporadicky. 

Pan Sobotka nás provedl sklárnou a soukromou galerií uchovávající naprosté skvosty, jakými je například cena Thálie, podnost pro Madlen Olbrajt, pohár pro vítěze Tour de France, váza pro Micka Jaggera a spousta dalších krásných děl. Bylo skvělé poznat tvorbu Bořka Šípka zas z trochu jiné strany. 


Po prozkoumání sklářských skvostů jsem se rozhodla také prorazit v tomto oboru, a tak jen co jsme se najedli, objednala jsem se ke sklářům na tvorbu džbánu. "To, že z jedné strany je pěkně šišatý byl samozřejmě úmysl." Po úspěšném foukání do skla jsem si dala ještě malý dezert, kterému udělal třešničku na dortu nádherný dar od pana jednatele. Po té co jsem mu trochu vlezle vylíčila jak moc mě umění baví a fascinuje a samozřejmě přihodila i pár vět o tom, že mám tento blog, završil tento den plný zážitků zážitkem, který všechny předchozí zážitny jedním gestem strčil do kapsy. Daroval mi vázu, kterou u nich navrhovala Blanka Matragi. Páni, ještě teď mě tato vzpomínka hřeje u srdce a při pohledu na polici, kde se váza ve tvaru střevíce pyšní, se opět směju jako měsíček. Abych pravdu řekla, v první chvíli jsem si myslela, že mi ji jde pouze ukázat a opravdu jsem nevěřila, že by mě mohl něčím takovým obdarovat. Je to prostě dobrák od kosti.

  
Pokud chcete prožit něco netradičního, zavítejte do Ajeta, sklárny s příjmnou atmosférou a netradičními zážitky. Já sama věřím, že se do Ajeta zase brzo podívám.


You Might Also Like

6 komentářů

  1. Jé, tam jsem kdysi také byla a bylo to úžasnééé, moc se mi tam líbilo a nestačila jsem obdivovat všechny skvosty :) a ty dortíííky, mňam <3

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavé, mohla bych zvolit pro někoho jako dárek a já bych se pak zastavila u těch dortíků :D

    OdpovědětVymazat
  3. To je naprosto svkělý! A i to, jak si můžeš ty věci vyzkoušet..ach..hned bych si tam udělal výlet..píšu si do deníčku. Děkuju =)

    Michael
    Vyhraj kšandy!

    OdpovědětVymazat
  4. ...nádherný příspěvek ...Věrka

    OdpovědětVymazat
  5. ja nikdy nepochopím ako to môžu zo skla všetko vytvarovať, sú to naozaj umelci :)
    ľúbezná

    OdpovědětVymazat

Váš komentář je mi inspirací. Děkuji za každý váš názor

Like us on Facebook

Flickr Images

Subscribe